Mario and Luigi

Dvojica inštalatérov sa púšťa do svojho dobrodružstva. Mário je proste klasika.
 
 
 

Tato legendární hra stojí těsne na počátku počítačových her. Není první, je však graficky tak jednoduchá, že vám musí bez problémů chodit i na pořádně staré šunce (mimochodem, hra je vytvořená na procesoru s frekvencí 25 Mhz :-)) Je vyrobená v Turbo Pascali (to je programovací jazyk z roku 1970), spouští se přes DOS, to je už pochopitelné z toho, jaké má nároky…
Ale pojďme ke hře. Konkrétně tato verze hry o instalatérovi Mariovi a jeho bratrovi (nebo jak mu je příbuznej) Luigim obsahuje pouze 6 levelů, které po pár neúspěšných pokusech bez problémů zvládnete. Pokud jste v této oblasti trochu zručnější, celé to přejdete maximálně za hodinku, to však záleží i od toho, jaký mód (nebo jak by se to dalo nazvat) si vyberete.

Máte na výběr dva: No save (po každém vyčerpání všech životů musíte začínat od začátku) nebo Game select (i když vyčerpáte všechny životy, můžete začít v levelu, který jste dosáhli s třemi životy).
Celá hra je vám celkem určite známá, takže vám bude stačit když řeknu, že jdete vždy zleva doprava, snažíte se zašlápnout nějaký hmyz (pozdravuji Švába z MIB), paralyzovat a odkopnout želvy, přeskočit ježky, vyhýbat se masožravým rostlinám, sbírat korunky a životy… Někde na začátku levelu bývá vždy houba, kterou když vezmete se zvětšíte a při styku s nějakou hovadinou se namísto stráty života jenom zmenšíte.

No a když vydržíte do místa, kde se má nacházet další houba, bude tam květinka, která vám dá neomezené množství munice (nebo spíš jakýchsi chlustanců), s kterou jste při zručnějším zacházení ohrožení jenom propastěmi. Po celý čas hry můžete používat potrubí, z kterých vylízají masožravé rostliny a které vás zavedou na tajné místa plné korunek a teleportů, které vás přemístí na jiné místo v levelu (buď na začátek nebo na konec). Dále byste měli hledat životy, které jsou většinou na hůře dostupných místech a jsou to zelené houby, ale pozor na jedovaté, tmavomodré houby…
 
Autor: Viliam Gavlák