Arena

Jeden z najlepších a najrozsiahlejším dungeonov svojej doby. Viac v recenzii.

Len na úvod, recenziu som sa snažil počeštiť, ako najlepšie som vedel, za prípadné chyby sa ospravedlňujem.
 
Takže, asi se všichni divíte, proč píšu bez háčkú a čárek, ale můj notebook, na kterém smolím tuhle recenzi, nemá českou klávesnici, toť vše, takže se za to omlouvám. Chtěl jsem recenzovat The Elder Scrolls:Arena, protože se mi líbil Morrowind a Oblivion, tak jsem si myslel, že “jednička” bude taky celkem dobrá, a navíc když jsem nemocný a múžu pařit od rána do večera, tak hodím do postele notebook a recenze bude za pět minut. Omyl. Sotva co jsem do notebooku Arenu dal a spustil, ukázalo se docela pěkné menu… no, tak jsem dal NEW GAME, byl výběr mezi mužem a ženou, pak mezi Orkem, Wood Elfem,Dark Elfem, High Elfem, Argonianem, Nordem…no ras tam bylo požehnane, možná jsem na nějakou zapomněl, ale..ale. Předtím byl výběr povolání, tak tedy Spellsword (nejde tu udělat vlastní povolání a každé povolání může nosit jen něco – ork špatně čaruje a kouzelník má omezený výběr zbraní a brnení).Nemožnost udělat si vlastní povolání mě celkem dopálila, ale co se dá dělat. Takže můj Wood Elf s povoláním Spellsword vypadal celkem k světu.

Tak a objevil jsem se v dungeonu, posekal jsem pár příšer, nabral zbraně, zlato, namakal postavu… Pak to přislo.. vychod z dungeonu po dvou hodinách objěven ale co to, ono to chce odpověd na nejakou otázku… odpoved nalezena, napsana.. ENTER. No, to co jsem viděl mě dorazilo.. V dobe DOSu, v rozlišení 320×200 se dá dělat atmosféra. Lidi si chodí, baví se na ulici, pijou v hospodě, chodí do kostela… a navíc se střída den a noc, mesta jsou živá…Nádhera. Tak jsem se šel vyspat do hospody, a hra mi promítla neco o nejaké hůlce, jejiž kusy mám pozhánět, zbudil jsem se a šel jsem “kvěstit”. Questy byly celkem fajn, je tu i můj oblíbený Dark Brotherhood, Mages guild,…no prostě spousta gild:-)) Dungeony ušly, všechno perfektní… mimochodem, už šly vytvářet kouzla, no prostě možností spoustu.

No a pak ten svět, celý Tamriel byl super. No a jak se cestuje? Vyleze se z města, zadá se jméno místa a už tam jste, ale hra si vezme za to určitě peníze. No Arena celkem dobra ale dost zabuguvana. Za prvé ovládání, které má dvě možnosti. Za prvé se bude používat jen mys – šílene pomalé, nepřítel vás ubije, než stačíte cokoli udělat. Za druhé myš plus klávesnice – klávesy divně rozházené, možnost nastavení ovládání nulová, ale po dvou, třech hodinách mučení se na to dá zvyknout. (Hmm Toni mal asi neopravenu verziu Areny, pretože vo verzii na Starinky.net sa pohyb ovláda kurzorovými šípkami a bojuje sa myšou – RPG klasika. pozn. Liso1 ) Další chyba, jejiž řešení mi unikalo, totiž NPC se pohybovala strašne rychle, nekoho chytit bylo asi tak snadne jako dohonit pěsky formuli. Ano, tak rychle se mi NPC pohybovala, ať jsem dělal co chtěl, nepomohlo to. Dále jsou to výpadky zvuku, což je dost otravné.

A teď to nejhorší… hra mi na notebooku s procesorem 133 Mhz, 80 MB RAM padala pro nedostatek paměti i jen tak, kdy se jí chtělo. Pokaždé, když jsem vlezl do vody se mi hra cukala i na nejnižší detaily, ve vodě to šlo asi 12 FPS, čili slideshow. Poté hra predvádí celkem zajímavou plejádu bugů z tupými nepřáteli, kteří se občas zeseknou o zdi, nebo se netrefí do dveří, v cele. Nepřátelé mají v některých momentech takovou prostorouvou orientaci, jako člověk, který po silvestrovské noci vidí dvojmo, mno, ten se taky netrefi do dveří, ale to sem nepatří. Dále je to celkem vyšponovana obtížnost, která horšímu hráči přidelá deset kilo hnědýho do kalthot hned a radši Arenu zavrhne.

Arena taky obsahuje systém volného hrání, což je super, protože žádná hra neni stejná. Hudba dotváří atmosféru, ty chyby ovšem neskryje. Kdyby se hra měla honotit procenty, dostala by ode mně 50%, za koždou odstraněnou chybu si přidejte 20%. Takže hra je dost dobré RPG,které je zkazeno řadou bugů, které DOST kazí dojem z jinak povedeného prvního dilu dnes legndární série TES. No, a ti, kterým tu něco chybí, napřiklad možnost opravy brnení od kovaře musí pochopit, že by potom tahle recenze vydala dost materiálu na solidní knihu. A já nejsem spisovatel, jen recenzent…
 
Autor: Toni Capriani